Obec Česká

OBEC ČESKÁ

  ZOBRAZIT MENU

Aktuálně se nacházíte zde

Obsah stránky

První lidské osídlení v blízkosti obce pochází z doby pravěku. V roce 1983 bylo odkryto v polní trati „Dolní robotnice“ sídliště zemědělského lidu z doby neolitu (mladší doby kamenné). V sídelních jámách se nalezlo hodn ě zbytků keramiky, kostí a kamenných nástrojů. Přibližně v místech dnešní rychlostní silnice vedla od pradávna důležitá obchodní cesta, v literatuře nazývaná Trstenická stezka. Vycházela z Brna přes Královo pole a Řečkovice kolem Baumannova hostince směrem na Moravskou Třebovou. Za panování císařovny Marie Terezie byla v letech 1752-1756 vybudována silnice s pevným povrchem. Říkalo se jí Císařská silnice a podélní byla pozd ěji postavena obec Zinsendorf. U původní cesty stála již v 16. století hospoda a stáje pro koně s kovárnou jako důležitý bod pro formany a kupce. Přepravu zboží a celkový provoz a bezpečnost na této cestě sledovala stráž nad cestou, proto se dodnes onomu kopci říká Strážná. Obdobná hlídka byla i na Červeném vrchu. Na cest ě nebývalo bezpečno, lapkové a lupiči číhali zejména na Ostré horce. Na základ ě výnosu císaře Josefa II. z 10. února 1783 došlo k parcelaci panských velkostatků. Pole byla dávána „do věčného nájmu“ usedlíkům. Za převzaté pozemky odvád ěli vrchnosti každoroční úrok (činži). Ze slova činže (n ěmecky Zins) pochází název obce Zinsendorf = činžovní obec. (Vyňato z kroniky obce a redakčně upraveno. Za poskytnutý materiál děkujeme kronikáři obce ing. Jiřímu Saulovi) 

 

V roce 1847 patřila obec katastrálně ještě k Lelekovicím. Měla 29 domů se 152 obyvateli. V čele stál rychtář a dva radní. Usídlení jednotlivých rodin se stabilizovalo, k rozvoji obce došlo až roku 1870. V roce 1792 byla v Lelekovicích otevřena obecná škola, jednotřídka. Děti z Lelekovic a Zinsendorfu tehdy chodily pěšky do Kuřimi. Pro školu byla vybrána přízemní budova „V koutě“ (dnešní č. 15) – bývalá myslivna. Do té doby neznala většina obyvatel vůbec nebo jen částečně psát a číst. Psalo se německým písmem, tzv. švabachem a to i česky znějící text. Od roku 1864 přešla škola pod správu obcí Lelekovice a Zinsendorfu a byl vytvořen školní výbor. V prvním školním výboru zastupoval Zinsendorf hostinský Josef Baumann. Teprve kolem roku 1870 se začalo psát laƟnkou. Jelikož stará budova už kapacitně nevyhovovala, byla na náklady obou obcí postavena v roce 1887 škola nová. Obec Zinsendorf na ni přispěla částkou 760 zlatých. V roce 1884 dala obec Zinsendorf postavit pamětní kříž, pravděpodobně také pro připo‐ menuơ 100letého výročí trvání obce. Po obou stranách byl vysázen javor a lípa. Javor se nezachoval, ale lípa stojí dodnes na místě původního umístění kříže, který byl přemístěn na stávající místo. Nemalý význam pro rozvoj hospodářského, sociálního a kulturního života mělo vybudování železniční trati mezi Brnem a Tišnovem v roce 1884. V Zinsendorfu byla na místě dnešního nádraží zřízena zastávka vlaků, sklad a později postavena váha, kde se vážila cukrová řepa a jiné hmoty. 

 

Pro rozvoj kulturního a společenského života a posílení národního sebevědomí mělo velký význam založení tělocvičné jednoty Sokol v Zinsendorfu. Zakládající schůze se konala 6. ledna 1914. Jednota byla odborem sokola Ivanovice. Zakládajících  členů  bylo 22. Cvičilo se v hostinci U Baumannů vždy ve čtvrtek a v sobotu ve 20 hodin. První veřejné cvičení, plánované na 9. Srpna 1914 se nekonalo, jelikož vypukla první světová válka. Po válce zahájila jednota činnost 7. prosince 1918. V červnu 1919 se započalo s budováním hřiště v Horce. Kopalo se ručně a z pozemku byl městu Brnu placen roční nájem 10 K. První veřejné cvičení se zde konalo v červenci 1919 za velké účasti okolních jednot. 19. října 1919 bylo sehráno první divadelní představení „Paličova dcera“ a režíroval je Josef Brídl. První „hody“ se konaly 23. listopadu 1919. V březnu 1920 se pro neshody s hostinským Baumannem přestalo v hostinci cvičit. V roce 1920 se sokol stal samostatnou jednotou. 16. dubna 1921 rozhodla členská schůze o postavení vlastní Sokolovny. Byl ustaven stavební výbor v čele s Františkem Kosinou. Pozemek na výstavbu 10 arů byl darován obcí. 28. srpna 1921 byla slavnost položení základního kamene. 17. září 1922 byla sokolovna otevřena. Postavena byla jen tělocvična se šatnou a jevištěm. Po dohodě s pivovarem v Kuřimi postavil tento hostinské místnosti s tím, že se po 24 letech stanou majetkem Sokola. Byla zde provozována hostinská živnost.

 

Patička stránky

mapa obce